Více kofeinu, více energie?
Kofein patří mezi nejpoužívanější psychoaktivní látky na světě. Energii nám ale ve skutečnosti nedodává. Jeho hlavní účinek spočívá v tom, že v mozku blokuje působení adenosinu – látky, která se podílí na pocitu únavy a ospalosti.
Jak přesně to funguje? A znamená větší množství kofeinu automaticky také více energie?
Co je vlastně kofein?
Kofein je přírodní alkaloid ze skupiny methylxanthinů. Jeho chemický název je 1,3,7-trimethylxanthin a molekulární vzorec C₈H₁₀N₄O₂.
V čisté podobě jde o bílou krystalickou látku s hořkou chutí.
Přirozeně se vyskytuje v řadě rostlin. Najdeme ho například v:
-
semenech kávovníku,
-
čajových listech,
-
guaraně,
-
kakaovníku,
-
kolových ořeších.
Káva tedy není jediným zdrojem kofeinu, pro většinu dospělých Evropanů je ale tím nejvýznamnějším.
Kofein energii nevytváří
Po šálku kávy můžeme mít pocit, že máme najednou více energie. Z biologického hlediska se ale žádná nová energie nevytvořila.
Tak kofein nefunguje. Místo toho ovlivňuje způsob, jakým mozek vnímá jeden z důležitých signálů únavy. Hlavní roli přitom hraje adenosin, jeden ze signálů únavy.
Adenosin je látka, která se přirozeně vyskytuje v našem organismu a plní řadu biologických funkcí. V mozku se váže na takzvané adenosinové receptory a podílí se mimo jiné na regulaci bdělosti a spánku.
Během dne, kdy jsme aktivní, se adenosinový signál postupně zesiluje. Jeho působení přispívá k tomu, že se cítíme unavení a roste naše potřeba spánku. A právě do tohoto systému vstupuje kofein.
Kofein obsadí místo adenosinu
Molekula kofeinu se dokáže navázat na receptory adenosinu. Na rozdíl od samotného adenosinu je ale neaktivuje stejným způsobem. Místo toho receptor obsadí a brání adenosinu, aby na něj mohl plně působit. Kofein proto označujeme jako antagonistu adenosinových receptorů. Při množstvích, kterých běžně dosahujeme pitím kávy, působí především na receptory A₁ a A₂A.
Výsledkem je oslabení adenosinového signálu. Únava tím ale biologicky nezmizí. Mozek ji na určitou dobu pouze vnímá jinak. Proto se po kávě můžeme cítit bdělejší, méně ospalí a schopnější soustředění.
Co se s kofeinem v těle děje dál?
Kofein v organismu nezůstává trvale. Jeho hlavní metabolismus probíhá v játrech, kde se na jeho zpracování významně podílí enzym CYP1A2. Ten přeměňuje kofein především na paraxanthin a v menší míře také na theobromin a theofylin. Vzniklé metabolity jsou následně dále zpracovávány dalšími enzymy a jejich produkty jsou nakonec z organismu vyloučeny.
Právě aktivita CYP1A2 je jedním z faktorů, které ovlivňují, jak dlouho zůstává kofein v našem těle. Proto také není účinek stejné kávy u všech lidí stejný.
Jak dlouho kofein působí?
U zdravého dospělého člověka se často uvádí poločas kofeinu přibližně čtyři až pět hodin. To ale neznamená, že po této době kofein z těla zmizí. Poločas znamená dobu, za kterou se jeho množství v organismu sníží přibližně na polovinu.
Pokud tedy například přijmete 100 mg kofeinu a jeho poločas je u vás pět hodin, po pěti hodinách může být v organismu stále přibližně 50 mg. Za dalších pět hodin přibližně 25 mg. Skutečný poločas se ale mezi lidmi značně liší.
Ovlivňovat ho mohou například:
-
genetické dispozice,
-
aktivita enzymu CYP1A2,
-
kouření,
-
těhotenství,
-
hormonální antikoncepce,
-
některé léky,
-
zdravotní stav.
Proto může jeden člověk večerní espresso téměř nevnímat, zatímco jinému může výrazně narušit spánek.
Kolik kofeinu je vlastně v kávě?
Přesné množství se výrazně liší.
Závisí například na:
-
druhu kávovníku,
-
konkrétní odrůdě,
-
množství použité kávy,
-
způsobu přípravy,
-
délce extrakce,
-
velikosti výsledného nápoje.
Významný rozdíl existuje mezi arabikou a robustou. Coffea canephora, tedy robusta, běžně obsahuje podstatně více kofeinu než Coffea arabica. Proto nelze říct, že každé espresso obsahuje přesně stejné množství kofeinu.
Pro orientaci se často pracuje přibližně s hodnotami kolem 80 mg kofeinu v 60 ml espressa a přibližně 90 mg ve 200 ml filtrované kávy. Konkrétní šálek se ale od těchto hodnot může výrazně odlišovat.
Kofein únavu neodstraňuje
Kofein je biologicky velmi aktivní látka. Rychle se vstřebává, dokáže proniknout do mozku a ovlivnit jeden z důležitých systémů regulujících bdělost. Jeho princip je ale jiný, než jak ho často vnímáme.
Kofein nám energii nedodá. Nedoplní spánek, který nám chybí. Neobnoví vyčerpané energetické zásoby a neodstraní biologickou potřebu odpočinku. Ale na určitou dobu dokáže zablokovat část adenosinového signálu a změnit tak způsob, jakým únavu vnímáme.
Více kofeinu může znamenat méně vnímané únavy. Ale skutečnou energii si organismus musí obstarat jinak.
Zdroj náhledové fotografie: Pexels.com