Jak káva ovlivňuje spánek a sny

Jak káva ovlivňuje spánek a sny

Ranní káva je pro spoustu lidí symbolem startu dne. Pomůže setřást ospalost a přepnout tělo i hlavu do aktivnějšího režimu. Jenže účinek kofeinu nekončí ve chvíli, kdy dopijeme šálek.

Pokud si kávu dáme později odpoledne nebo večer, může zasáhnout i do spánku. Nejde přitom jen o to, že se nám hůř usíná. Kofein může ovlivnit také průběh jednotlivých spánkových fází – a tím nepřímo i to, jak sníme.

Kofein a cirkadiánní rytmus: Kdy začne káva narušovat spánek?

Naše tělo se řídí vnitřním biologickým rytmem, takzvaným cirkadiánním rytmem. Ten pomáhá určovat, kdy jsme během dne přirozeně bdělí a kdy naopak začínáme být ospalí. S tímto systémem souvisí také produkce hormonů, například melatoninu, který organismus připravuje na spánek. 

Do tohoto procesu může vstupovat právě kofein. Jeho známý povzbuzující účinek souvisí s tím, že blokuje působení adenosinu, látky, která se podílí na signalizaci únavy a potřeby odpočinku. Když se adenosin nemůže normálně navázat na své receptory, pocit únavy se může na určitou dobu oslabit. Člověk se proto cítí bdělejší, i když organismus už vysílá signály, že by měl odpočívat.

Problém ale nemusí skončit jen pozdějším usínáním. Kofein může ovlivnit také průběh samotného spánku a jednotlivých spánkových fází.

Fáze spánku a káva: Jak hluboce spíme po večerním espressu?

Během noci neprospíme několik hodin v jednom stejném stavu. Opakovaně procházíme různými spánkovými cykly, jejichž hlavními částmi jsou NREM a REM spánek. 

NREM fáze souvisí s hlubším a klidnějším spánkem a důležitou regenerací organismu. REM fáze je naopak charakteristická výraznou mozkovou aktivitou a rychlými pohyby očí. Právě s ní se spojuje velká část našeho snění. Pokud kofein přirozený průběh těchto fází naruší, můžeme sice noc „prospat“, ale ráno se stejně necítit skutečně odpočatí. Vliv může mít především na hlubší části NREM spánku. Pokud jich máme méně, regenerace nemusí probíhat tak kvalitně a výsledkem může být ranní únava nebo pocit, že spánek nebyl dostatečně hluboký.

Zajímavý je také možný vliv na REM fázi. Pokud je její průběh změněný nebo narušený, může se to projevit i na charakteru snů.

Jak může káva změnit naše sny?

Možná jste někdy zažili noc, kdy byly sny neobvykle živé, intenzivní nebo zvláštně roztříštěné. Podle původního podkladu se právě tento efekt může objevovat po pozdější konzumaci kávy. Pokud kofein zasáhne do REM fáze, sny mohou být výraznější, chaotičtější nebo častěji přerušované probouzením. Výsledkem pak může být dojem, že se během noci odehrával jeden podivný scénář za druhým.

Jednu chvíli jste na známém místě, vzápětí úplně jinde a celý příběh se mění bez zjevné logiky. Po probuzení pak zůstane jediná otázka: Co to vlastně bylo?

Jak dlouho kofein působí a kdy si dát poslední kávu?

Kofein v těle zůstává déle, než si často uvědomujeme. Jeho poločas se běžně pohybuje přibližně kolem čtyř až pěti hodin. To znamená, že po této době může být v organismu stále přibližně polovina původní dávky.

Pokud si tedy dáte kávu například v pět hodin odpoledne, ještě kolem desáté večer může být část kofeinu stále aktivní. A to může ovlivnit nejen rychlost usínání, ale také hloubku a celkovou kvalitu spánku. Proto dává smysl sledovat nejen to, kolik kávy během dne vypijeme, ale také v kolik hodin si dáváme poslední šálek.

Klidnější noc může začít už odpoledne

Káva může být během dne skvělým pomocníkem. Večer už ale její povzbuzující účinek nemusí být tím, co potřebujeme. Pokud máte problém s usínáním, ráno se budíte neodpočatí nebo vás v noci provázejí velmi intenzivní sny, stojí za to zamyslet se také nad časem poslední kávy.

Není nutné kofein automaticky vyřazovat. Často může stačit posunout poslední šálek o několik hodin dříve a sledovat, jestli se něco změní. Možná zjistíte, že rozdíl mezi dobrou a neklidnou nocí začíná mnohem dřív, než si lehnete do postele.

Zdroj náhledové fotografie: Pexels.com