Světlé, střední nebo tmavé? Co se při pražení děje s chutí kávy
Pražení je okamžik, kdy se ze zeleného zrna začne stávat káva, jak ji známe. Během několika minut zrno ztrácí vodu, mění barvu a strukturu a probíhají v něm stovky chemických reakcí. Vznikají nové aromatické látky, jiné se rozkládají a postupně se mění acidita, hořkost, sladkost i celkový charakter výsledného šálku. Podle intenzity pražení se nejčastěji mluví o světlém (light), středním (medium) a tmavém (dark) roastu.
Hranice ale nejsou univerzální. Objektivněji lze stupeň pražení sledovat například pomocí barvy zrna a škál typu Agtron. Specialty Coffee Association například pro standardní cupping roast pracuje s hodnotou přibližně Agtron 63 u mleté kávy a jako příklad příliš světlého cupping roastu uvádí hodnotu kolem 75. Ani to ale není univerzální hranice pro všechny způsoby pražení a přípravy kávy.
Důležitější než samotné označení roastu je, co chceme konkrétním pražením z kávy dostat.
Co se s chutí mění od light po dark roast?
S rostoucím stupněm pražení se postupně mění poměr mezi charakterem původního zrna a chutěmi, které vznikají samotným pražením. U velmi světlých a světlých roastů bývá senzoricky čitelnější původ kávy. Častěji se objevují květinové, ovocné nebo svěže acidní tóny.
U středního pražení se k nim více přidávají aromata vznikající při tepelných reakcích, například karamel nebo oříšky. U velmi tmavých roastů začínají dominovat intenzivně pražené, hořké, kouřové nebo při extrémním pražení až spálené tóny.
Studie, která porovnávala čtyři stupně pražení pomocí plynové chromatografie, hmotnostní spektrometrie a olfaktometrie, identifikovala 25 klíčových aromaticky aktivních sloučenin. Velmi světlý a světlý roast měly podobnější aromatické profily, medium byl charakterizován například sladkými, karamelovými a praženě oříškovými tóny. Extrémně tmavé pražení už bylo spojeno mimo jiné se spálenými a sirnými aromaty.
Čím intenzivněji pražíme, tím větší vliv má na výslednou chuť samotný proces pražení. U velmi tmavého roastu už se proto mohou rozdíly mezi jednotlivými kávami výrazně stírat.
Proč u výběrové kávy převládá světlejší pražení?
Pokud máme kvalitní zelenou kávu s výrazným původním senzorickým charakterem, často jej nechceme překrýt. Etiopská káva může přinášet květiny, citrusy nebo bobulové ovoce. Jiná káva může být přirozeně čokoládová, oříšková nebo kořenitá.
Světlejší pražení umožňuje větší část těchto rozdílů zachovat. To odpovídá i experimentálním studiím. S rostoucím stupněm pražení se výrazně mění zastoupení těkavých i netěkavých látek a některé sloučeniny typičtější pro light až medium roast se při intenzivnějším pražení postupně degradují.
U světlého roastu tak chceme vytvořit dostatek pražených aromat a sladkosti, ale současně zachovat maximum toho, co přináší už samotné zelené zrno.
Světlé pražení neznamená nedostatečné pražení
Světlé pražení není „nedopečená“ káva. Je to způsob, jak zachovat co nejvíc vlastností, které si zrno přineslo už z farmy – například ovocnost, květinovost, vyšší vnímanou aciditu nebo jemnější aromatické tóny.
Právě proto se světlé pražení často používá u kvalitních výběrových káv. Čím tmavěji totiž kávu pražíme, tím více začíná výslednou chuť určovat samotné pražení a tím méně zůstává čitelný původ, odrůda nebo způsob zpracování.
Hlavní výhodou je tedy čitelnější charakter samotné kávy. U světlého roastu můžeme snáz poznat rozdíl mezi květinovou Etiopií, ovocnou Keňou nebo sladší a čokoládovější Brazílií. Výsledný šálek bývá aromatičtější, živější a často také svěžeji acidní.
To ale neznamená, že čím světlejší káva, tím kvalitnější. Příliš světlé pražení může být chuťově nevyvážené. Káva může působit travnatě, obilně, svíravě nebo nepříjemně ostře. Stejně jako u tmavého roastu tedy existuje bod, kdy už další posun nepřináší lepší chuť, ale naopak část kvality ztrácíme.
Světlé pražení má i svá rizika
U light roastuje důležité hlídat hodnoty akrylamidu. Jde o látku, která vzniká při tepelném zpracování potravin a přirozeně se tvoří také během pražení kávy. Její množství se ale v průběhu pražení nemění jednoduše. Nejprve narůstá, při pokračujícím pražení se pak začne znovu rozkládat. Proto ve většině studií vychází, že světlejší a kratší roasty mohou obsahovat více akrylamidu než kávy pražené délea tmavěji.
Samozřejmě to neznamená, že light roast je automaticky nebezpečný. Výsledné množství akrylamidu ovlivňuje samotná surovina i způsob pražení a nelze ho spolehlivě odhadnout jen podle barvy zrna. Dvě stejně světlé kávy mohou mít rozdílný obsah akrylamidu.
Evropská legislativa používá pro praženou kávu referenční hodnotu 400 µg/kg. Jde o benchmark pro sledování a snižování jeho množství. Pokud chceme vědět, kolik akrylamidu konkrétní káva skutečně obsahuje, jedinou spolehlivou cestou je laboratorní analýza.
Akrylamid proto vždy hlídáme a kontrolujeme v naší laboratoři.
Světlé pražení je skvělým nástrojem pro zachování charakteru kvalitní kávy, ale ani tady neplatí, že čím světlejší, tím lepší.
KÁVA DOPINK
PROUD – ETHIOPIA/MEXICO BLEND 100 % arabica
smart fruity roast · zrno · 500 g
Ovocný blend etiopské a mexické arabiky. V chuti se potkávají citrusy, bergamot, broskve a mango s tóny zralého ovoce, mléčné čokolády a mandlí.
to chci